Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dovolená se psem 2012

Zaujalo mě to, že tam byl výběr více sportů a nebylo to zaměřené jen na jedno. Byly s náma Dana a Štěpa Prusíkovic s jejich russelovskou smečkou a myslím, že jsme se to patřičně užily. Štěpka běhala s Happym agility a my s Danou se nakonec daly na dopolední stopy, pachové práce a já s Brandy nakonec k večeru jsme zkusily záchranářinu a moc nás to bavilo. Sešla se tam super partička lidí z Mostu od agiliťáčků, poslušnost až po záchranáře z republiky. Já šla zkusit s Brandy stopy, že teda zjistím, že ta čubina opravdu nemá zájem o stopy a Dita Klarnerová (výcvikářka) nás zastavila hned na prvních krocích a okamžitě odhalila, kde je zakopaný pes. Samozřejmě - chybuje panička. Nechávala jsem se strhnout zbrklostí Brandy a ještě jí v tom podporovala. Takže nám Dita ukázala, jak na to a taky to,že když se na práci těší panička, tak to najednou jde a krásně. Brandy pracovala jako ďábel. Nakonec jsem začala i s Cornelkou na pachovém čtverci a ukázalo se, že je sice blondýna, ale šikovná blondýna a dokáže se soustředit. Já jsem chodila každé ráno běhat, protože trasa okolo jezera byla úžasná a mě to děsně bavilo. Jedno odpoledne nebo spíš navečer jsem se byla podívat na výcvik záchranářů a domluvila se, že si také zkusíme vyštěkávání. Brandy to děsně bavilo a ukázalo se, že je šikovná a je to pro ni velká zábava, takže jsme chodily každý podvečer na vyštěkávání. Holkám jsem se snažila pomoc a pokud byla potřeba, tak jsem i figurovala. Největší sranda byla s namoženýma nohama z běhání vylézt na strom a pak hlavně slézt . S pomocí holek se to zadařilo i nahoru a pak dolů a bez úrazů.

S Brandy jsme trošku potrénovaly i společné plavání a ač to po prvním pokusu vypadalo, že mi Brandy ve vodě nedůvěřuje a společné plavání nám asi nevyjde, tak při druhém pokusu se to už krásně povedlo. Šla jsem na to krůček po krůčku - být spolu ve vodě, plavat vedle sebe za míčkem, při plavání se jemně chytit postroje u Brandy a nakonec jsem jí i připoutala se mnou na vodítku a byla to paráda.

A co jsem si tam hlavně uvědomila po tom týdnu? Že mě práce se psy baví ještě víc, ale musí se jít vše pomalu a bez násilí. Ono to přijde samo a nemůžu chtít být za měsíc mistr světa s tím nejlepším psem. To prostě není možné. A holky? Jsou to úžasný šikulky.

Ale takhle skělý týden by nebyl, kdyby nebylo skvělého zázemí psí školy v Mostě a Radky a Míry Fenclových a celé té party lidiček a výcvikářů. Takže všem moc moc děkujeme a těšíme se na příští rok. My s Brandy si tedy pojedeme od 1.8.2012 na tři dny zkusit ještě vodní záchranářinu na jejich soustředění, které je opět u Radky a Míry .

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář